|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Pomník Vojtěcha Lanny staršího v Českých Budějovicích
NĚMEČEK, Martin
Práce popisuje proces vzniku pomníku Vojtěcha Lanny staršího mezi lety 1866 a 1879 a sleduje jeho další vývoj, jeho zničení v roce 1945 a obnovení v roce 1993. Klade si za cíl zasadit pomník do dobového evropského kontextu pomníkové tvorby a popsat činnost klíčových osobností C. k. umělecké slévárny ve Wiedenu, kde pomník vznikal. Ikonograficky popisuje a interpretuje jednotlivé části pomníku a hledá pro ně srovnání. Zachycuje doklady dobového vnímání díla a především se snaží odpovědět na otázku, jak je možné, že jeden z nemnoha evropských veřejných pomníků věnovaných osobám obchodníků a průmyslníků, byl odhalen už v roce 1879 právě v Budějovicích.
|
|
| |
|
|
Invazní škodlivé organismy ovocných plodin v podmínkách ČR
Holý, Kamil ; Stará, Jitka ; Kocourek, František ; Ouředníčková, Jana ; Skalský, Michal ; Pultar, Oldřich
Metodika shrnuje základní informace o invazních škůdcích ovoce, kteří se k nám rozšířili po roce 2000. U každého druhu jsou uvedeny údaje o morfologii, podobných druzích, původním areálu výskytu, rozšíření v Evropě a u nás, možnostech šíření, životním cyklu, hostitelských rostlinách, metodách monitoringu a ochrany.
Plný text:  PDF
|
|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Zhodnocení zdravotního stavu alejí ovocných stromů a historických soliterů v NP Podyjí
Kuchař, Jiří
Bakalářská práce na téma Zhodnocení zdravotního stavu alejí ovocných stromů a historických solitérů v NP Podyjí, se zabývá problematikou ovocných dřevin ve fragmentech sadů a alejí v okolí bývalých mlýnů, stavení a na území Národního parku Podyjí. Cílem práce je inventarizace dřevin, změření jejich dendrometrických parametrů, zhodnocení jejich zdravotního stavu a významu zachování extenzivních ovocných výsadeb. Na základě zjištěných informací navrhuje obnovu, ochranu a údržbu těchto lokalit.
|
|
|
Dopad intenzity hospodaření na přirozené predátory škůdců ovocných dřevin
Surovcová, Martina
Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovaly také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů. Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.
|
|
|
Metody protimrazové ochrany sadů
Grund, Ivo
Tato bakalářská práce pojednává o nepříznivých jarních mrazech, jejich dopadech na rostliny a výskyt jarních mrazů v budoucnu. Dále je zde popis jednotlivých ochranných metod, které mají rostliny před jarními mrazy ochránit a jejich vzájemné porovnání. V poslední části je založení poloprovozního pokusu ve vlastním hrušňovém sadu.
|
|
|
Využití poloparazitických rostlin v sadech a vinohradech
Borowiecki, Ondřej
Poloparazitické druhy Rhinanthus minor a Rhinanthus alectorolophus jsou využívané při obnově luk a travních společenstev, kde regulují dominantě vyskytující se druhy skrze parazitaci. Tato práce se zaměřuje na jejich využití v sadech a vinohradech (ve vinohradech použití Melampyrum arvense) a potenciální benefity při ozeleňování těchto produkčních ploch. V práci je shrnuta fyziologie a ekologie poloparazitických rostlin včetně jejich definice. Dále jsou popsány možné vlivy poloparazitů na společenstvo, ve kterém se vyskytují. Také jsou stručně shrnuty technologie využívané v sadech a vinohradech se zaměřím na ozeleňovací směsi s výčtem směsí, které jsou často komerčně využívány. Ke konci práce je zhodnocení uchycení a pokryvnosti poloparazitických druhů (R. minor a R. alectorolophus) v hrušňovém sadu obce Lednice a navržení ozeleňovací směsi, která by mohla být vhodná při využití poloparazitů v sadech a vinohradech.
|
|
|
Studium technologií zpracování biodegradabilních odpadů z trvalých porostů pro energetické účely
Michálek, Milan
Disertační práce s názvem "Studium technologií zpracování biodegradabilních odpadů z trvalých porostů pro energetické účely" pojednává o problematice využití odpadní dřevní hmoty vznikající po řezu trvalých porostů (vinic a sadů). Ke zpracování odpadní biomasy z trvalých porostů lze využít mechanizační prostředky, jako jsou např. drtiče se zásobníkem, drtiče s vakem, drtiče s výfukovým hrdlem a svinovací lisy. V práci byly provedeny série sledování časových snímků a výpočty výkonností různých strojních souprav v odlišných podmínkách. Jednotlivá sledování se lišila použitou mechanizací, pěstovanou odrůdou, délkou řad, svažitostí terénu, sponem, apod. Přepočtená výkonnost se pohybovala v rozmezí 0,41 - 0,77 ha.hod-1. Z časových snímků a výsledků výpočtů nákladů byly u jednotlivých variant zpracování réví stanoveny náklady v hodnotách 880 až 1357 Kč na tunu energetické štěpky a 941 - 1184 Kč na tunu réví slisovaného do balíků. Pro zpracování odpadního dřeva ze sadů jsou výsledné hodnoty 909 - 1742 na tunu štěpky a 1128 - 1505 za tunu biomasy lisované do balíků. Jako ekonomicky nejvýhodnější technologický postup zpracování réví se jeví drcení do návěsu připojeného za drtičem, u kterého se výsledné náklady na cenu pohybují již od 880 Kč.t-1. Stejná strojní souprava se osvědčila i v sadech, kde jsou výsledné náklady na tunu štěpky 909 Kč. Tyto výsledky potvrzují, že ověřované technologie poskytují konkurenceschopné bioenergetické produkty. Ekonomické hodnocení sledovaných technologií v závislosti na nasazení ukazuje, že lze tyto technologie efektivně uplatňovat u podniků s pěstitelskými plochami nad 45 ha. Tato plocha odpovídá středním a velkým vinohradnickým a ovocnářským podnikům.
|
host ::
RSS.